Sportovat nebo odpočívat?

14. června 2018 v 9:44 | Hvězdice |  K zamyšlení
Lenost nesnáším. U sebe i u o ostatních. Spolu se lhaním ji považuji za jednu z nejhorších vlastností. Snažím se líná nebýt a myslím, že nejsem. Spíš naopak. Měla bych občas přibrzdit, ale jak? Pořád je tolik věcí, co bych ještě chtěla/měla/nestíhám/ udělat a není kdy. Navíc potřebuju dost spát. Závidím lidem, kterým stačí čtyři, pět hodin a druhý den jsou fit.
Dříve jsem měla pocit, že mám vše pod kontrolou. Stíhala jsem povinnosti, koníčky i odpočinek. Ale poslední dobou jako bych neměla na nic pořádně čas, třeba už vůbec pravidelně nesportuji a to mě dost mrzí. Nedokážu říct, čím to je. Někdy není čas, jindy chybí síla a vůle. A právě tady vyvstává ta otázka, mám se nutit něco dělat nebo si raději odpočinout?
Možná dělám jiné věci, které dříve nebyly potřeba (pomoc rodičům), ale jiné už zase dělat nemusím (vodit děti na kroužky). Také je pravda, že s jarem opět přišla práce na zahradě (dvou pravidelně / třech občas). Dokud nebyly zahrady, nebyla práce.
Když byly děti malé, měl školní rok pravidelný rytmus a řád, do kterého zapadaly i moje sportovní aktivity. Teď jako by byl ve všem větší chaos. Děti mají v rámci svých koníčků nepravidelné akce, kterých se sice rádi účastníme, ale občas pěkně nabourají program (od tanečních po koncerty). Také v práci jedeme naplno a občas ještě o trochu víc (školení, služební cesty), což třeba po mateřské dovolené vůbec nehrozilo.
Dalo by se pokračovat a srovnávat dál, ale asi je to k ničemu. Některé věci jsou prostě neporovnatelné a ne všechno se dá změřit, naplánovat a už to neměnit.
Musím si to nějak v hlavě přebrat a ujasnit. Děti rostou, náš život se posouvá, naši rodiče i my stárneme. Mění se starosti, povinnosti, pohled na život, koníčky, přátelé, potřeby, ...
Asi začínám stárnout a doopravdy chápat, co znamená "Změna je život." Ale pořád si nejsem jistá, zda začínám být líná nebo jen potřebuji víc odpočívat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Valentina Valentina | Web | 20. července 2018 v 7:30 | Reagovat

Tak takhle to mám taky, asi je to úplně normální. Řeším to tak, že sportuji nárazově - třeba jednou za týden. Já vím, pro tělo nic moc, ale aspoň mám dobrý pocit, že něco dělám! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama